Se zpožděním čtu tento blog. Sama jsem si přála svatbu ve dvou, protože jsem se bála, jak se rodiče snesou a svého vlastního napětí z toho, že jsou vedle sebe. I když spolu mají po rozvodu vztahy velice pěkné. Nakonec jsme měli svatbu velkou, ale trochu mne dosud mrzí, že jsem němla jen tu s mužem, intimní ve dvou. Důvody jsou různé, určitě nikdo nechce rodičům ublížit. A je moc hezké, jak ses k tomu postavila a co tu níž píšeš. Taky bych chtěla být taková máma.

Rádo se stalo. Hlavně, že se vše vysvětlilo a netrápila ses dlouho. A blahopřeji k nádhernému výročí.

Děkuji vám všem za milá a povzbující slova. S novomanželi jsme si vše vyříkali, víme proč to udělali a pochopili jsme jejich důvody. Ať tak či onak, jsou to naše děti a máme je rádi i s jejich chybami. Teď jim jen přejeme, aby spolu v dobrém i zlém vydrželi, třaba jakomy. Letos jsme oslavili 40. výročí svatby. A nebyla to vždy procházka růžovou alejí.
Ještě jednou díky všem . Podrželi jste mně a to mně vlastně neznáte. O to je to vzácnější.

Přidávám se k holkám,jistě důvod proč to tvůj syn udělal byl jiný než ti ublížit!!!Myslím,že by bylo dobré to s čistou hlavou v klidu probrat a bude dobře.Podle tvých blogů a rad soudím,že seš moc fajn ženská,určitě to bude dobrý,moc ti to přeju!!!

Milá Líbo! Poprvé u tebe cítím smutek. Mám tě za jednoho z nejpozitivnějších a nejmilejších lidí tady. Tak držím pěsti, aby to bylo brzo dobrý a bylas zase naše sluníčko! :-)

Pro mne, jako pro matku dospělých dětí ,by asi byl nejhorší fakt, že mi o tom neřekli předem, ne že bych nebyla na svatbě. Pokud by se rozhodli, že svatba bude ve čtyřech a tak mi to vysvětlili, respektovala bych to, sice by mě to mrzelo, ale brala bych to jako jejich volbu. To, že mi to neoznámili předem by mě ale mrzelo opravdu moc. Můj starší syn se nakonec rozhodl pro klasickou svatbu se vším, co k tomu patří, jak se rozhodne mladší, to se teprve nechám překvapit.
Dokážu pochopit jak ti asi včera bylo, je třeba si to ale celé vysvětlit a mladým popřát hodně štěstí :-))

Myslím, že ses s tím vypořádala dobře.
Bohužel se nedokážu vcítit do tvých pocitů, přesto že mám děti (ale zatím malé), takže jsem o tom nepřemýšlela.
Moje svatba byla malá (asi 20 lidí) ale krásná! Já si třeba zrovna u sebe nedovedu představit, že bych to udělala jinak. Je to samozřejmě věc názoru a také situace, ze které takové rozhodnutí vzniká.
Důležité je, že jsou spolu šťastní. :-) Takže ať se Vám všem dobře daří!

Mosem: já to Lídě poslala na mail z druhé strany, coby nevěsta, která udělala svatbu pro rodiče. Rozhodovat se znova, jasně volím tu cestu, co Lucka!

to Bojovnice:
tenhle komentář by zasloužil tesat do kamene a předkládat jako povinná četba. Díky moc za něj, určitě nejen za Libu.

Nejsem máma takže si neumím představit jak moc to bolí. Za sebe můžu říct jen jedno, udělali jsme to podobně....s přítelem jsme spolu byli 5let a osud nám vehnal do cesty možnost krásné romantické svatby ve dvou. Nešlo o peníze, ale spíš o pohodu. Možná jsme byli sobci, ale vzali jsme to tak, že je to náš den - nechceme stres, ale klídek, pohodu a romantiku, ihned po svatbě odhodit slavnostní oděv a jít na procházku a to by se nám byť s minimálním počtem i nejbližších příbuzných prostě nepovedlo. Nechtěli jsme nikomu ublížit, jen jsme chtěli mít ten den pro sebe! Ano, věřím že to moje rodiče mrzelo, ale nakonec byli šťastní, že jsme šťastní my. Druhá rodina to nevzala dobře a již narušené vztahy to narušilo ještě víc. Ani tak bych neměnila. Na náš svatební den budeme vzpomínat vždy s úsměvem i pro, že byl podle nás a ne podle "zvyků".
Nech si vše prosím vysvětlit a promluvte si o tom, určitě vám nechtěli způsobit smutek nebo nějak ublížit!!! Buďte šťastní s nimi!!!

Tradiční zvyklosti se hodně mění. Oslavila jsi to dobře a rodině na úředně posvěcené společné cestě přeji jen to nej...

Já jsem byla v trochu podobné situaci, už jsme spolu bydleli a měli jsme ročního syna...ale nakonec jsme udělali velkou tradiční svatbu, kam jsme všechny pozvali - nechtěli jsme tím finančně zatěžovat rodiče.
Ale znám jiné páry, kteří se právě vzali jen tak se se svědky, protože zrovna ty prostředky do toho nemohli investovat. My jsme si to dovolit mohli, ale svým způsobem by mi stačila i svatba mnohem prostší.
Až si spolu promluvíte budeš moudřejší...

Zřejmě už dlouho žijí jako manželé, dokonce jako rodina s dítětem a ten úřední akt jim asi připadá jako pouhá formalita. Vždyť na stávajícím stavu se tím patrně nic nemění.
Jsi moudrá ženská, Ty to všechno zvládneš. Drž se !

Bála jsem se, že to s manželem sekne, ale taky to vzal sportovně. Naši mladí de facto manželé už jsou. Znají se 9let, bydlí spolu dva roky a mají roční hočičku. Jen to pořadí nesedí podle tradičních zvyklostí.

Můj synovec se chtěl oženit taky bez rodičů, jen se svědkama - chtěl ušetřit rodičům starosti a peníze. Ségra se švagrem to ale nemohli vydýchat, tak nakonec přizvali i oboje rodiče. Věřím, že tvůj syn to nemyslel zle a chtěl vás taky jen ušetřit starostí a všeho, co se svatbou souvisí a dodatečně si uděláte nějakou menší rodinnou oslavu :-)))

Je jisté že teď Tě to mrzí. Ale až si s nimi ve vhodnou dobu promluvíš, budeš vědět víc. Co je k tomu vedlo, co na to druhá strana a tvůj muž. A když jsi ustála ten první šok, tak máš snad to nejhorší za sebou. A jsi dobrá, žes to ustála!!!

Děkuji vám všem za milé a povzbuzující komentáře i za Mosemovu myšlenku s motlitbou. Mám své děti ráda a to že legalizovaly svůj stav je vlastně v pohodě. Snacha má mladší sestru, která chystá svatbu velkou se vším všudy. A já jsem ráda, že jsem se nepřejedla, ale je mi líto, že jsem si k nové figuře mohla koupit nový ohoz. Na druhé straně, co s šaty na jedno použití. Rději postupně změním šatník praktickými kousky, které budu nsit víckrát. Jsem moc ráda, že mám děti, manžela a SEBEKOUČ. Jdu na čaj, který mi uvařil můj vrátivší se manžel.

Myslím, že jsi to oslavila důstojně, jednu flašku si šetři na oslavu s mladými. Je mi smutno s tebou, ale určitě bude líp.

Děti mi rostou, odrůstají, mám jich hodně :-)) a čím jsou starší - tím více milých ale i nemilých překvapení mi-nám chystají :-)). Někdy to opravdu ení lehké být ženou, matkou a přijmout okolnosti, které nám život- děti nachystají :-)) šampáňo je dobrý nadhled a řešení :-)) Drž se!!! ....já si vždy říkám, aspoň bude na co vzpomínat v domově důchodců :-))

Libuško ber to pozitivně, vyhnula jsi se přecpání z oslavy a určitě jsi i něco málo ušetřila (ona svatba je dnes docela drahá záležitost) a syn k tomu měl určitě své důvody, kterými ti určitě nechtěl naznačovat nic nepěkného ... bez to s nadhledem a synovi přeju hodně štěstí do manželství ...

Třeba jen proto, že už spolu žijí delší dobu, to chtěli zlegalizovat. A nechtěli přidělávat práci se svatbou, když se tím v podstatě "nic nezmění". Je mi jasné, že to určitě zabolelo, zamrzelo a je Ti to líto. Ale proto je mít ráda nepřestaneš, viď? A jedno pozitivum to má - nebude Ti těžko ze svatební oslavy :-)

Ano, je to zmatek. Něco podobného jsem prožil ve své rodině (jenže já byl v pozici toho svědka), a vím jak to rodiče proživali. Nemá smysl tě litovat a plakat s tebou, ale nemá asi ani smysl ti povídat že se nic neděje a všechno bude dobré. Nikdo z nás dobře nezná ani tebe, ani tvého muže, ani tvé děti. A tak jediné co ti můžu přát, ať to vezmeš s nadhledem (alespoň relativním) a optimismem (v rámci možností) který je ti vlastní. A za sebe dodám (snad se tě to nedotkne - pokud ano, omlouvám se), budu na tebe myslet v modlitbě

Asi bych to řešila podobně jako ty, šampíčkem na jejich zdraví. Děti nás občas potrápí a zarmoutí, přesto nepřestanou být našimi dětmi. Přeji ať se vše brzo urovná a syn ti vysvětlí, proč se rozhodli takto :-))

taky těžko přijímám stanovisko, ale přeju tobě, ať je ti o nejdřív fajn a novomanželům jen to dobré :o)

Těžko k tomu zaujmout nějaké stanovisko, když člověk nezná okolnosti. Ale myslím si, Libuško,že jsi to v dané situaci asi vyřešila jediným možným způsobem a je důležité, že jsi neztratila "glanc". Přeji ti moc, aby se vše nějak vysvětlilo a urovnalo !!!

Díky, milé kamarádky, ale v podstatě jim to za zlé nemám.

Libo, taky bych si ten šampus dala, kdybych byla na tvém místě. Až se s novomanželem uvidíte, určitě se to všechno vyjasní.

taky mám dospělé děti a někdy provedou něco,že to zabolí,tak mu připij na zdraví a snad bude šťastný,nic jinýho se stejně nedá dělat